Perlovka Turkanská 4-5cm

Popis

Původ: Východní Afrika – především povodí jezera Turkana v Keni. Druh má ve srovnání s mnoha jinými africkými cichlidami poměrně omezený přirozený areál. Obývá především říční systém spojený s jezerem Turkana a přilehlé vody. Rozšíření: Hemichromis exul je spojován zejména s jezerem Turkana a dolní částí povodí řeky Omo. Jde tedy o geograficky poměrně specifickou cichlidu, což je důležité také při udržování čistých chovných linií v akvaristice. Přirozené prostředí: V přírodě se vyskytuje v pobřežních partiích, přítocích a dalších mělkých vodách. Vyhledává oblasti s kameny, pískem, jemnějším substrátem a přirozenými úkryty. Prostředí může být poměrně otevřené a nemusí být hustě zarostlé vodní vegetací. Velikost: Dospělí jedinci dorůstají přibližně 10–12 cm, některé dobře rostlé ryby mohou být o něco větší. Samci bývají v dospělosti robustnější a mohou dosahovat větší velikosti než samice. Tvar těla: Tělo je poměrně protáhlé, ale současně robustní a ze stran zploštělé. Hlava je silná s relativně velkou tlamou, což odpovídá způsobu získávání potravy a teritoriálnímu chování této cichlidy. Vzhled: Základní zbarvení může být olivové, hnědočervené, oranžové až výrazně červené. Intenzita barev se výrazně mění podle věku, kondice, dominance a zejména podle toho, zda se ryby připravují na rozmnožování. Zbarvení při tření: V období rozmnožování mohou dospělé ryby získat velmi intenzivní oranžovočervené až sytě červené zbarvení. Na hlavě, bocích a ploutvích se mohou objevovat nápadné modrozelené až tyrkysové lesklé tečky. Kresba těla: Na bocích mohou být patrné tmavší skvrny nebo méně výrazné příčné pásy. Jejich intenzita se mění podle nálady ryby. V klidu mohou být některé znaky poměrně nevýrazné, zatímco při stresu nebo teritoriálním chování se kresba zvýrazní. Samec: Samec bývá v dospělosti větší, robustnější a může mít výrazněji protažené konce hřbetní a řitní ploutve. U dobře vyvinutých dominantních jedinců je tělo mohutnější a hlava působí silnějším dojmem. Samice: Samice bývá zpravidla o něco menší a plnější v oblasti břicha. V období rozmnožování může být její červené až oranžovočervené zbarvení mimořádně intenzivní, takže samotná intenzita barvy není spolehlivým znakem pro určení pohlaví. Určení pohlaví: Rozlišení mladých ryb není vždy jednoduché. Nejspolehlivější rozdíly se objevují až u dospělých jedinců podle velikosti, stavby těla, tvaru ploutví a chování během vytváření párů. Chování: Jde o teritoriální cichlidu. Mimo období rozmnožování může být relativně klidná, ale po vytvoření páru a zejména při péči o jikry a mladé se její agresivita výrazně zvyšuje. Vytváření páru: Nejlepší výsledky obvykle přináší vytvoření přirozeně sestaveného páru ze skupiny mladých jedinců. Násilné spojení náhodně vybraného dospělého samce a samice může vést k silné agresivitě a poranění slabší ryby. Teritorialita: Rozmnožující se pár si vytváří teritorium, které velmi důrazně brání. Ostatní ryby mohou být vytlačovány do vzdálenější části akvária. Proto je důležité mít dostatečně velkou nádrž s množstvím vizuálních bariér a úkrytů. Akvárium: Vhodná je prostornější nádrž s pískem nebo jemným štěrkem, kameny, kořeny a jeskyněmi. Dekorace by měly být rozmístěny tak, aby rozdělovaly prostor na několik samostatných teritorií. Dekorace: Kameny musí být stabilně umístěné, protože cichlidy mohou během přípravy místa ke tření přesouvat substrát a upravovat okolí. Těžké dekorace není vhodné pokládat pouze na volnou vrstvu písku. Rostliny: Rostliny nejsou pro úspěšný chov nezbytné. Pokud jsou použity, vhodnější jsou odolnější druhy pevně přichycené ke kamenům nebo kořenům, protože ryby mohou při úpravách teritoria rostliny zasypávat nebo vyhrabávat. Potrava: Všežravá cichlida s výrazným podílem živočišné potravy. Vhodné jsou kvalitní granule pro cichlidy doplněné o artemii, krill, dafnie, larvy hmyzu a další živou nebo mraženou potravu. Pestré krmení: Dlouhodobě není vhodné používat pouze jeden druh krmiva. Kombinace kvalitních granulí a různých druhů živočišné potravy podporuje správný růst, kondici, rozmnožování a intenzitu přirozeného zbarvení. Rozmnožování: Hemichromis exul je cichlida s velmi dobře vyvinutou rodičovskou péčí. Pár si před třením vybere vhodné místo a důkladně jej očistí. Tření: Jikry jsou obvykle kladeny na plochý kámen nebo jiný pevný povrch. Po oplodnění rodiče snůšku intenzivně hlídají, ovívají jikry ploutvemi a odstraňují neoplozené nebo poškozené jikry. Péče o larvy: Po vylíhnutí mohou rodiče larvy přenášet do předem připravených jamek v substrátu. Oba rodiče teritorium důrazně brání před ostatními rybami. Péče o potěr: Po rozplavání mladých vytváří potěr kompaktní hejno vedené rodiči. Dospělé ryby mladé hlídají, svolávají je a při nebezpečí útočí na případného vetřelce. Pozorování rodičovské péče patří k nejzajímavějším aspektům chovu tohoto druhu. Krmení potěru: Rozplavaná mláďata lze krmit velmi jemnou potravou. Výborná je čerstvě vylíhlá artemie, později jemné mikrogranule, drcené vločky a další potrava odpovídající velikosti mladých ryb. Soužití: Do běžného klidného společenského akvária není tento druh ideální. Vhodnější jsou robustnější ryby schopné zvládnout jeho teritoriální chování nebo samostatná nádrž určená přímo pro pár či skupinu těchto cichlid. Nevhodní spolubydlící: Velmi malé, pomalé nebo dlouhoploutvé ryby nejsou vhodné. V období rozmnožování může pár napadat i podstatně větší ryby, pokud vstoupí do jeho teritoria. Chov více jedinců: Pokud se chová skupina mladých ryb za účelem vytvoření páru, je nutné počítat s tím, že po dosažení pohlavní dospělosti se může agresivita mezi jednotlivými rybami výrazně zvýšit. Chovatel musí mít možnost oddělit napadané jedince. Náročnost: Středně náročný druh. Samotná péče o rybu není mimořádně komplikovaná, ale zkušenosti jsou vhodné kvůli teritorialitě, výběru vhodného páru a výrazné agresivitě během rozmnožování. Zajímavost: Hemichromis exul patří mezi takzvané jewel cichlids – perlovky, jejichž typickým znakem jsou nádherné kovově modré až tyrkysové skvrnky připomínající drobné drahokamy. Taxonomie: Rod Hemichromis prošel v posledních letech podrobnějším taxonomickým studiem a zařazení některých druhů perlovek se v odborné literatuře měnilo. U starších akvaristických materiálů se proto lze setkat s odlišným pojetím jednotlivých druhů a jejich příbuznosti. Pozor na záměnu: Mladé perlovky mohou být obtížně určitelné a Hemichromis exul může být v obchodních zásilkách zaměněn s jinými červeně zbarvenými zástupci této skupiny. Při požadavku na čistý druh je proto důležitý spolehlivý původ chovné linie.