Hořavka obří

Popis

Původ: východní Asie – především Čína a přilehlé oblasti Velikost: běžně kolem 15–20 cm, výjimečně mohou být dospělí jedinci ještě větší Náročnost: střední Chování: společenské, aktivní; dospělí samci mohou být během rozmnožování teritoriálnější Doporučený chov: skupina několika jedinců v prostorné nádrži Vzhled: Hořavka velká patří mezi největší zástupce hořavek chovaných v akváriích. Má vysoké, silně ze stran zploštělé tělo s poměrně velkými šupinami. Dospělá ryba působí podstatně robustněji než malé druhy rodů Rhodeus nebo Tanakia. Zbarvení: Základní zbarvení je stříbřité až šedozelené s kovovým leskem. Na bocích se podle dopadu světla objevují zelené, modré až fialové odlesky. Zbarvení se výrazně mění podle stáří, pohlaví a rozmnožovacího období. Samec: Dospělí samci jsou během rozmnožování výrazně atraktivnější. Tělo může získat modrozelený, tyrkysový až fialový kovový lesk a ploutve se výrazněji vybarvují. Hřbetní a řitní ploutev jsou poměrně velké a u dominantních samců působí velmi nápadně. Samice: Samice bývají méně barevné, převážně stříbřité a v dospělosti mají plnější břišní partii. Při přípravě na rozmnožování vytvářejí dlouhé kladélko, kterým ukládají jikry do živých sladkovodních mlžů. Chování: Jde o aktivní společenskou rybu, kterou je vhodnější chovat ve skupině. Vzhledem k podstatně větší velikosti potřebuje více prostoru než běžné malé hořavky. Během rozmnožování mohou dominantní samci obsazovat prostor kolem vhodného mlže a ostatní samce odhánět. Akvárium: Pro dospělé jedince je vhodná prostorná a především delší nádrž s velkým prostorem pro plavání. Dno může tvořit písek nebo jemnější štěrk doplněný kameny, kořeny a rostlinami. Velmi důležitá je kvalitní filtrace, dostatek kyslíku a pravidelná údržba. Charakter vody: Nejde o typickou teplomilnou tropickou rybu. V přírodě žije v oblastech s výraznými sezónními změnami a dobře snáší chladnější období. Pro dlouhodobý chov proto není nutné udržovat vysokou tropickou teplotu po celý rok. Krmení: Acheilognathus macropterus je všežravec. Přijímá kvalitní granule a vločky, řasy a další rostlinnou složku, ale také artemii, dafnie, larvy hmyzu, drobné korýše a další živou nebo mraženou potravu. Soužití: Vzhledem k velikosti je vhodné vybírat dostatečně velké, aktivní a neagresivní spoluobyvatele. Velmi malé nebo výrazně pomalejší ryby nejsou ideální kombinací. Nejzajímavější je však chov samostatné skupiny tohoto druhu. Rozmnožování: Stejně jako ostatní pravé hořavky využívá k rozmnožování živé sladkovodní mlže. Samice vysune dlouhé kladélko a uloží jikry do žaberní dutiny mlže. Samec následně vypustí spermie v jeho blízkosti. Raný vývoj potomstva probíhá uvnitř mlže, kde jsou jikry chráněny před většinou běžných predátorů. Rozdíl proti menším hořavkám: Hlavním rozdílem je velikost. Zatímco řada běžně chovaných hořavek zůstává kolem 5–10 cm, Acheilognathus macropterus může překročit 15 cm a velcí dospělí jedinci mohou dosahovat přibližně 20 cm nebo více. Tomu musí odpovídat velikost nádrže. Shrnutí: Acheilognathus macropterus – hořavka velká – je velká, aktivní východoasijská hořavka se stříbřitým tělem a atraktivním kovovým zbarvením dospělých samců. Vyžaduje podstatně více prostoru než malé druhy hořavek a stejně jako její příbuzní má mimořádně zajímavý způsob rozmnožování spojený s živými sladkovodními mlži.