Kančík nikaragujský 4-5cm

Popis

Platný název: Druh je v akvaristice často uváděn pod starším názvem Cichlasoma nicaraguense. V současné taxonomii se používá především označení Hypsophrys nicaraguensis. V obchodních nabídkách se lze stále běžně setkat s oběma názvy. Původ: Střední Amerika – Nikaragua a Kostarika. Přirozeně se vyskytuje především v povodích velkých nikaragujských jezer a v přilehlých říčních systémech na atlantické straně Střední Ameriky. Přirozené prostředí: Obývá jezera, řeky a pomaleji proudící části vodních toků. Vyhledává místa s písčitým nebo jemně štěrkovitým dnem, kameny, kořeny a dalšími přirozenými úkryty. Velikost: Dospělí samci mohou dorůstat přibližně 20–25 cm, samice bývají menší, zpravidla kolem 15–20 cm. Jde tedy o poměrně velkou a robustní středoamerickou cichlidu. Tvar těla: Tělo je vysoké, silné a ze stran zploštělé. Hlava je poměrně mohutná, ale celkově působí ryba elegantněji než některé výrazně robustnější středoamerické kančíky. Vzhled: Patří mezi velmi atraktivně zbarvené cichlidy. Základní barva těla může být žlutá, zlatožlutá, bronzová až oranžová, doplněná výraznými modrozelenými až tyrkysovými odstíny. Kresba těla: Na bocích se nachází charakteristická tmavá podélná kresba nebo řada nepravidelných tmavých skvrn. Její intenzita se výrazně mění podle věku, nálady a rozmnožovacího stavu ryby. Hlava: Hlava dospělých jedinců může mít výrazný modrozelený až tyrkysový lesk. V kombinaci se zlatožlutými boky vytváří velmi kontrastní zbarvení, které je nejvýraznější u dobře vyvinutých dospělých ryb. Samec: Dospělý samec je větší a robustnější. Hřbetní a řitní ploutev bývají více protažené a u starších jedinců se může vytvořit výraznější čelní profil až menší tukový hrbol. Samice: Samice je obvykle menší, ale často může být barevně velmi výrazná. V období rozmnožování se u ní zesilují žluté až oranžové odstíny a kontrastní tmavá kresba. Určení pohlaví: U mladých ryb není vždy jednoduché. S dospíváním jsou rozdíly výraznější podle velikosti, stavby těla, délky nepárových ploutví a celkového vzhledu. Chování: Na svou velikost jde o středně teritoriální cichlidu. Mimo období rozmnožování může být relativně klidná, ale dospělý pár dokáže velmi důrazně bránit své teritorium. Vytváření páru: Nejlepší je nechat pár vzniknout přirozeně ze skupiny mladých ryb. Stabilní pár může spolu dlouhodobě fungovat, ale během rozmnožování potřebuje dostatek vlastního prostoru. Akvárium: Nutná je prostorná nádrž s velkou plochou dna. Vhodné jsou velké kořeny, kameny a další dekorace vytvářející přirozené hranice jednotlivých teritorií. Dno: Nejvhodnější je jemný písek nebo drobný zaoblený štěrk. Ryby během hledání potravy a přípravy místa ke tření substrát přemisťují a mohou vytvářet mělké prohlubně. Dekorace: Větší kameny a kořeny musí být stabilně umístěné. Dospělý Hypsophrys nicaraguensis je silná ryba a při úpravách teritoria může lehčí dekorace přesouvat. Rostliny: Rostliny lze použít, ale je vhodné volit odolné a dobře zakořeněné druhy nebo rostliny přichycené ke kamenům a kořenům. Jemné rostliny mohou být při přestavování dna vyhrabány. Potrava: Všežravý druh přijímající v přírodě drobné bezobratlé, larvy hmyzu, korýše, rostlinný materiál a další dostupnou potravu. Krmení v akváriu: Základem mohou být kvalitní granule pro větší cichlidy doplněné o artemii, krill, dafnie, larvy hmyzu a další živou nebo mraženou potravu. Rostlinná složka: Do jídelníčku je vhodné pravidelně zařazovat také kvalitní krmiva s rostlinnou složkou a spirulinou. Pestré krmení podporuje kondici, růst i intenzivní zbarvení. Rozmnožování: Jde o párovou cichlidu s velmi silnou rodičovskou péčí. Způsob tření je mezi středoamerickými cichlidami poměrně zajímavý. Tření: Samice často využívá jeskyni, dutinu nebo prostor pod kamenem, kde ukládá jikry. Pár před třením okolí důkladně připravuje a následně teritorium intenzivně chrání. Péče o jikry: Samice se obvykle více věnuje bezprostřední péči o jikry a larvy, zatímco samec hlídá širší okolí a odhání případné vetřelce. Péče o potěr: Po rozplavání mladých se na jejich ochraně podílejí oba rodiče. Potěr se pohybuje v kompaktní skupině a dospělé ryby jej velmi důrazně brání. Krmení potěru: Rozplavaná mláďata dobře přijímají čerstvě vylíhlou artemii, jemné mikrokrmivo a později drobné granule nebo rozdrcené vločky. Soužití: Lze jej kombinovat s většími a robustnějšími středoamerickými rybami, pokud mají dostatek prostoru. Vhodnější jsou druhy podobné velikosti, které nejsou extrémně agresivní. Nevhodní spolubydlící: Velmi malé nebo plaché ryby nejsou vhodné. Stejně tak může být problematická kombinace s výrazně agresivnějšími velkými cichlidami, které by mohly kančíka nikaragujského dlouhodobě stresovat. Náročnost: Středně náročný druh. Hlavním požadavkem je velké akvárium, výkonná filtrace, pravidelná údržba, vhodně členěný prostor a kvalitní pestrá potrava. Zajímavost: Tento druh patří mezi středoamerické cichlidy s výrazným pohlavním dimorfismem a proměnlivým zbarvením. Dospělá samice může být v období rozmnožování barevně stejně atraktivní nebo dokonce nápadnější než samec. Pozor na vzhled mladých ryb: Mladí jedinci jsou podstatně méně výrazní než dospělé ryby. Charakteristická kombinace zlatožlutého těla, tyrkysových odstínů a tmavé boční kresby se zvýrazňuje postupně během dospívání. Taxonomická poznámka: Starší označení Cichlasoma nicaraguense je v akvaristice stále velmi rozšířené. Při vyhledávání starší literatury nebo obchodních nabídek je proto užitečné znát jak tento název, tak současné označení Hypsophrys nicaraguensis.