Neonka modrá 2cm

Popis

Český název: Neonka modrá, někdy označovaná také jako neonka zelená. V anglicky psané akvaristice je známá především jako Green Neon Tetra nebo False Neon Tetra. Je nejmenším z běžně chovaných druhů rodu Paracheirodon. Platný název: Paracheirodon simulans patří do čeledi Characidae. Je blízce příbuzná neonce červené Paracheirodon axelrodi a neonce obecné Paracheirodon innesi, od kterých se liší velikostí i rozložením barevné kresby. Původ: Jižní Amerika – především Brazílie, Kolumbie a Venezuela. Přirozeně se vyskytuje zejména v oblasti Rio Negro a horního Orinoka a v jejich menších přítocích. Přirozené prostředí: Obývá především malé lesní potoky, přítoky a klidnější mělké vody zastíněné hustou tropickou vegetací. Dno bývá pokryté listím, větvemi, kořeny a další rozkládající se rostlinnou hmotou. Černé vody: Typickým prostředím jsou často takzvané černé vody, zbarvené huminovými látkami uvolňovanými z rozkládajícího se listí a dřeva. Podmínky zde bývají velmi stabilní a světlo je silně tlumené vegetací. Velikost: Dospělí jedinci dorůstají přibližně 2,5–3 cm, výjimečně o něco více. Je tedy výrazně menší a subtilnější než P. axelrodi nebo P. innesi. Tvar těla: Tělo je velmi štíhlé, protáhlé a mírně ze stran zploštělé. Jemná stavba těla odpovídá životu v klidnějších lesních vodách a pohybu v početných skupinách. Vzhled: Dominantním znakem je výrazný modrozelený až tyrkysový podélný pruh, který probíhá téměř celou délkou těla a při vhodném osvětlení působí velmi zářivě. Modrozelený pruh: Oproti ostatním neonkám má P. simulans často výraznější zelenomodrý až tyrkysový odstín. Barva se mění podle úhlu dopadajícího světla a může působit od modré až po smaragdově zelenou. Červená kresba: Červené zbarvení je mnohem méně rozsáhlé než u neonky červené. Obvykle je omezené především na zadní spodní část těla a může být poměrně nenápadné. Ploutve: Ploutve jsou převážně průsvitné a téměř bez výrazné kresby, takže hlavním vizuálním prvkem zůstává zářivý podélný pruh na bocích. Rozdíl od neonky červené: Paracheirodon axelrodi má výrazný červený pruh téměř po celé spodní části těla. U P. simulans je červená kresba podstatně kratší a slabší, zatímco modrozelený pruh působí dominantněji. Rozdíl od neonky obecné: Paracheirodon innesi je větší a má výraznější kombinaci modrého pruhu a červené zadní poloviny těla. P. simulans je menší, štíhlejší a opticky více modrozelená. Samec: Samec bývá zpravidla štíhlejší a subtilnější. Pohlavní rozdíly jsou však poměrně malé a nejlépe je lze pozorovat u plně dospělých ryb ve větší skupině. Samice: Samice bývá mírně plnější v oblasti břicha, zejména pokud je připravena ke tření. Celkově však zůstává velmi drobnou a štíhlou rybou. Chování: Jde o velmi klidnou, mírumilovnou a hejnovou tetru. V malé skupině nebo mezi příliš velkými a aktivními rybami může být plachá. Skupinový chov: Doporučuje se chovat minimálně 10–12 jedinců, ideálně však početnější hejno. Skupina 20 a více ryb vytváří v zarostlé nádrži velmi atraktivní efekt. Hejnové chování: Při pocitu bezpečí se hejno může rozvolnit a jednotlivé ryby prozkoumávají okolí. Při vyrušení nebo pocitu ohrožení se skupina rychle semkne do kompaktnějšího hejna. Akvárium: Ideální je dobře zaběhnutá, částečně zarostlá nádrž s otevřeným prostorem pro plavání. Díky malé velikosti nepotřebuje obrovské akvárium, ale početnější hejno ocení dostatečnou délku nádrže. Zařízení nádrže: Velmi vhodný je tmavší substrát, kořeny, větve a suché listí. Takové prostředí připomíná přírodní biotop a zároveň výrazně zvýrazňuje zářivé modrozelené zbarvení ryb. Osvětlení: Nejlépe působí při mírném až tlumeném osvětlení. Plovoucí rostliny pomáhají vytvářet zastíněné partie, ve kterých se ryby cítí bezpečněji. Kvalita prostředí: Nejlépe prospívá ve stabilním a biologicky vyzrálém akváriu. Není vhodné ji umisťovat do čerstvě založené nebo výrazně kolísající nádrže. Potrava: Jde o drobného všežravce, který v přírodě přijímá mikroskopické a velmi malé vodní organismy, drobné korýše, larvy hmyzu a další jemnou organickou potravu. Krmení v akváriu: Vhodné jsou jemné vločky a mikrogranule odpovídající malé velikosti tlamky. Velmi dobře přijímá také drobnou živou nebo mraženou potravu. Živočišná potrava: Výborným doplňkem jsou artemie, cyklop, drobné dafnie a další jemná potrava. Pravidelné střídání krmiv pomáhá udržovat ryby ve výborné kondici. Velikost krmiva: Kvůli velmi malé tlamce je důležité používat drobné částice potravy. Velká krmiva je vhodné před podáním rozmělnit. Rozmnožování: Jde o jikernatou rybu bez rodičovské péče. Rozmnožení v domácích podmínkách je možné, ale vyžaduje pečlivě připravenou vytírací nádrž a stabilní prostředí. Tření: Jikry jsou při tření rozptylovány mezi jemnou vegetaci nebo nad substrát. Dospělé ryby mohou vlastní jikry požírat, proto je vhodné je po vytření oddělit. Jikry: Jikry a čerstvě vylíhlé larvy jsou citlivé na intenzivní světlo a změny prostředí. Při cíleném odchovu je vhodné velmi tlumené osvětlení. Potěr: Po rozplavání je potěr mimořádně drobný a potřebuje velmi jemnou počáteční potravu. Teprve po povyrostnutí lze postupně přejít na čerstvě vylíhlou artemii. Soužití: Výborně se hodí k drobným tetrám, malým pancéřníčkům, drobným krunýřovcům a dalším velmi klidným jihoamerickým rybám. Nevhodní spolubydlící: Velké, agresivní nebo dravé ryby jsou nevhodné. Kvůli velikosti kolem několika centimetrů může být P. simulans pro mnoho větších ryb snadnou kořistí. Náročnost: Středně nenáročný druh. Samotné krmení není obtížné, ale ryba nejlépe prospívá ve stabilní, dobře zaběhnuté nádrži s klidnými spolubydlícími a dostatečně početným hejnem. Zajímavost: Ve větším hejnu vytváří Paracheirodon simulans při tlumeném osvětlení mimořádný efekt – jednotlivé ryby vypadají jako drobné zářivé modrozelené čárky pohybující se mezi rostlinami a kořeny.