Ostnáč modrý 3cm

Popis

Český název: Badis modrý, někdy jednoduše badis. V anglicky psané akvaristice se používá především označení Blue Badis. Jde o menší asijskou rybu ceněnou zejména pro zajímavé chování a schopnost samců výrazně měnit zbarvení. Platný název: Badis badis patří do čeledi Badidae. Je příbuzný drobným druhům rodu Dario, ale je větší, robustnější a způsobem života připomíná malou teritoriální cichlidku. Původ: Jižní Asie. Přirozený areál leží především v Indii a Bangladéši, zejména v povodích velkých řek a jejich menších přítoků. Přirozené prostředí: Obývá především pomalu tekoucí potoky, menší řeky, kanály, tůně a klidnější pobřežní části vodních toků. Vyhledává členité prostředí s rostlinami, kořeny, kameny a množstvím přirozených úkrytů. Velikost: Dospělí samci mohou dorůstat přibližně 6–8 cm, samice bývají menší. Velikost se může mírně lišit podle populace, chovné linie a podmínek. Tvar těla: Tělo je poměrně robustní, protáhlé a ze stran zploštělé. Hlava je relativně velká a tlama odpovídá způsobu života drobného predátora lovícího malé vodní organismy. Vzhled: Zbarvení je velmi proměnlivé. Základ může být šedohnědý, béžový, modrošedý až tmavě modrý, přičemž intenzita barev závisí na pohlaví, náladě a sociálním postavení ryby. Kresba: Na bocích se mohou objevovat tmavší svislé pruhy nebo nepravidelné skvrny. Ty mohou během krátké doby zesílit, zeslábnout nebo téměř zmizet. Změna zbarvení: Jednou z nejzajímavějších vlastností druhu je schopnost velmi rychle měnit intenzitu barev. Dominantní samec při obhajobě teritoria nebo během námluv může vypadat výrazně jinak než klidný nebo podřízený jedinec. Samec: Dospělí samci jsou obvykle větší, výrazněji zbarvení a mají mohutněji vyvinuté ploutve. V dobré kondici se mohou objevovat modré, tyrkysové až téměř černomodré odstíny. Samice: Samice jsou zpravidla menší, plnější a barevně nenápadnější. Převládají šedé, béžové nebo hnědavé odstíny a jejich ploutve bývají méně výrazné. Pohlavní rozdíly: U mladých ryb může být rozlišení pohlaví obtížné. Rozdíly se stávají výraznějšími až při dospívání, kdy samci získávají charakteristickou stavbu těla a intenzivnější zbarvení. Chování: Badis badis je klidná, ale teritoriální ryba. Není typickým hejnovým druhem. Jednotliví samci si vytvářejí vlastní území a mohou ho aktivně bránit proti ostatním samcům. Teritorialita: Nejvýraznější bývá během rozmnožování. Dominantní samec obsadí vhodnou dutinu nebo jeskyni a odhání z jejího okolí konkurenční samce. Chov více samců: Ve větším a dobře členitém akváriu lze chovat více samců, pokud má každý možnost vytvořit si vlastní teritorium s dostatkem úkrytů a vizuálních bariér. Akvárium: Vhodná je především členitá a dobře zaběhnutá nádrž. Není nutné ponechávat obrovský otevřený prostor, mnohem důležitější je množství úkrytů a členění dna. Úkryty: Velmi vhodné jsou kořeny, kameny, kokosové skořápky, keramické dutiny a malé jeskyně. Úkryty jsou důležité nejen pro pocit bezpečí, ale také pro rozmnožování. Rostliny: Hustší vegetace je velmi vhodná. Rostliny pomáhají vytvářet vizuální bariéry mezi teritorii a poskytují bezpečné místo méně dominantním jedincům. Dno: Vhodný je jemný písek nebo drobný zaoblený substrát. Přirozeně působí kombinace tmavšího dna, kořenů, kamenů a suchého listí. Osvětlení: Badisům vyhovuje spíše mírnější až tlumené osvětlení. Plovoucí rostliny mohou pomoci vytvořit zastíněná místa, kde se ryby cítí bezpečněji. Pohyb v nádrži: Není to neustále aktivní plavec. Často stojí mezi rostlinami nebo u kořenů, pozoruje okolí a krátkým výpadem loví potravu. Potrava: Jde především o mikropredátora, který v přírodě loví larvy hmyzu, drobné korýše, červy a další malé vodní bezobratlé. Krmení v akváriu: Velmi vhodná je artemie, dafnie, cyklop, larvy hmyzu a další živá nebo mražená potrava odpovídající velikosti ryby. Suché krmivo: Někteří jedinci přijímají kvalitní jemné granule, ale mnoho badisů může suchou potravu zpočátku odmítat. Nelze proto spoléhat pouze na vločky. Krmení po importu: Čerstvě dovezené ryby mohou být při krmení vybíravé. Nejlépe obvykle reagují na živou potravu, která svým pohybem spouští přirozený lovecký instinkt. Potravní konkurence: Badis badis přijímá potravu pomaleji než velmi aktivní tetry nebo parmičky. Ve společenské nádrži je proto nutné kontrolovat, zda se skutečně dostane k dostatečnému množství potravy. Krevety: Velké dospělé krevety mohou být někdy tolerovány, ale mladé krevety a velmi drobní jedinci mohou být považováni za potravu. Rozmnožování: Jde o jeskynního jikernatého druha. Samec obsadí vhodnou dutinu a snaží se do svého teritoria přilákat samici. Námluvy: Samec během námluv výrazně zesiluje zbarvení, roztahuje ploutve a předvádí se před samicí. Současně aktivně brání okolí vybraného úkrytu. Tření: Samice ukládá jikry uvnitř jeskyně nebo jiné chráněné dutiny. Po vytření obvykle hlavní rodičovskou péči přebírá samec. Péče samce: Samec jikry hlídá, ovívá ploutvemi a brání prostor před ostatními rybami. V tomto období může být vůči vetřelcům výrazně teritoriálnější. Potěr: Po rozplavání jsou mladé rybky velmi malé a potřebují jemnou živou potravu. Později lze přejít na nauplie artemie a další drobná krmiva. Soužití: Nejlépe se hodí k menším, klidným a nepříliš rychlým rybám, které badisy nestresují a nepřipravují je o potravu. Velmi dobře funguje také druhová nádrž. Nevhodní spolubydlící: Nevhodné jsou velké agresivní ryby a velmi rychlé, nenasytné druhy, které by badisy při krmení vytlačovaly. Problematické mohou být také jiné teritoriální ryby využívající stejné úkryty. Náročnost: Středně náročný druh. Hlavním problémem nebývá samotná údržba nádrže, ale správné krmení, dostatek úkrytů a vhodný výběr spolubydlících. Zajímavost: Badis badis bývá někdy přirovnáván k miniaturní cichlidě. Důvodem je teritoriální chování, námluvy, obsazování jeskyní a péče samce o jikry.